Annette Wilshová

Už je to pár dní, co sedím doma a nemůžu nikam ven - padla na mě karanténa. Je to pár dní od mého pozitivního testu na Covid. Nakazila jsem se od marodícího přítele, ale s minimálními příznaky. Dostihlo mě pouze klasické nachlazení: rýma, kašel a pak ztráta chuti a čichu. Nic, co by mě připoutalo k posteli. Přítele však postihla ta horší varianta a trpěl v posteli víc jak týden, kdy neměl sílu se ani dívat na telku. Rozhodně není na místě nic podcenit. Já jsem akorát měla to štěstí, že jsem si vypěstovala zřejmě dobrou imunitu z té mé diety kvůli léčení štítné žlázy a teď jsem za ni neskutečně vděčná. Správné jídlo a výživa dokáže s tělem opravdové zázraky! Ale zpět ke karanténě. Těch prvních pár dní jsem byla z celé situace nesvá. Měla jsem svým způsobem radost, že nemusím do práce a mám pár dní volna pro sebe, i když jsem nevěděla, jak s těmito dny naložím. Jak naložím s tím, že nemůžu na poštu, jít na procházku - prostě jen sedět doma. Vypadalo to jako nekončící peklo. Po 3 dnech j

Když jsem vydala svou prvotinu, spustila eshop a založila blog byla jsem tak strašně šťastná a pyšná hned z několika důvodů:  opravdu jsem napsala celou knihu  s pomocí grafika jsem ji vydala vlastním nákladem  spustila svůj vlastní eshop  splnila jsem si svůj velký sen  Když se kniha začala dostávat do podvědomí lidí a začala přicházet zpětná vazba, pocity štěstí a hrdosti se zdvojnásobily. Jelikož ze všech prodaných knih, přišla pouze jedna negativní odezva, jinak byly všechny pozitivní. A to jsem opravdu vůbec ale vůbec nečekala. Pořád jsem to brala jako takové to moje psaní, které jsem posunula jistým směrem, dotáhla do konce a vydala si svou knihu a splnila si tak ten svůj sen. Nic víc, nic míň. Nevěřila jsem si natolik, abych sklízela pozitivní ohlasy. Počítala jsem spíš se zničující kritikou. Tato pozitivní odezva mě tak hřála na srdci a naplňovala štěstím a neskutečnou euforií a novou energií, že jsem se rozhodla v tom pokračovat a věnovat se psaní dál. Cítila jsem se jako by

  Jak jsem psala v předchozím článku, pustila jsem se do léčení své štítné žlázy - přesněji řečeno jsem udělala velkou revoluci ve svém jídelníčku, kdy nemůžu jíst vejce, mléčné výrobky, lepek, řepkový olej, vepřové maso, kukuřici a sóju, abych zarazila šíření agresivního viru v mém těle a podpořila zničení tohoto viru. Tedy se ze mě stal ze dne na den vegan a téměř každý den přemýšlím a vymýšlím, co vlastně budu následující den jíst. Dřív mi tohle přišlo strašně náročné a omezující a tedy jsem nikdy u žádného stanoveného jídelníčku nevydržela. Teď si to ale maximálně užívám a představuji si, jak s každou dávkou vitamínů, které tělu dopřeju, se virus kroutí a pomalu umírá a následně opouští mé tělo. Jsem za tohle strašně vděčná a beru to jako výzvu, kdy si můžu vyzkoušet nový životní styl a zároveň se naučit zdravě jíst, ale hlavně vařit! Tedy teď ode mě můžete čekat novou dávku receptů a první je tato brokolicová polévka. Vařila jsem ji minulý týden s tím, že ji nikdo jíst nebude,

  Na tuhle knihu jsem narazila úplnou náhodou v knihovně. Vlastně ani ne tak já. Maminka ji uviděla v regále a hned mi ji brala s tím, ať si o své nemoci něco přečtu. A tak si ji beru domů s tím, že se třeba dozvím něco nového a přínosného, co by mi mohlo pomoct či ulevit.  Tuhle knihu doporučuji každému, kdo se léčí na štítnou žlázu. Ale také těm, kteří chodí od doktora k doktorovi, na milion různých vyšetření a stále bez nějakého výsledku či diagnózy. Od první strany jsem knihu doslova žrala. Již dlouho se mi nestalo, že bych celou knihu přelouskala za 3 dny. I když  už jsem měla hlavu natlakovanou informacemi k prasknutí, chtěla jsem vědět stále víc. Najednou jsem chtěla vědět o své nemoci všechno. A hlavně jak se toho svinstva zbavit jednou provždy! Ale mé pocity nebyly pouze pozitivní - většinu knihy jsem proklínala všechny doktory, ať táhnou k čertu a bylo mi z toho, jak to tady funguje, doslova na blití.    Nejde mi o to, abych tady rozebírala svůj zdravot

Žijeme ve velmi rychlé, uspěchané a finančně náročné době, kde se vše otáčí bleskovou rychlostí. Sotva nám přijde výplata na účet, během několika dní většina z ní je hned fuč aniž bysme si z ní něco užili. Za každou sebemenší službu se musí platit. Hodně platit. Může to být stresující a omezující. Protože třeba kvůli nedostatku peněz nemůžeme dělat, co bychom chtěli. Nemůžeme jet, kam bychom chtěli. Musíme jít do práce, i když nás třeba bolí celé tělo a nechce se nám vylézt z postele. Nemůžeme bydlet tak, jak bychom chtěli nebo kde bychom chtěli. Nemůžeme si koupit to, co bychom právě chtěli. Nemůžeme žít život, jaký bychom chtěli. A takhle bych mohla pokračovat do nekonečna. Můžeme se do nekonečna honit za penězmi a splnění všech našich "chtěl bych, ale teď na to nejsou peníze". Může se nám podařit procestovat půlku světa, ale přesto budeme nespokojení, protože se budeme zabývat tím, kde jsme ještě nebyli a právě teď na to třeba nemáme finance anebo máme vyčerpané všech

Ingredience na 4 porce: - kuřecí maso 0,5kg - smetana ke šlehání (velký kelímek anebo 2 malé) - bazalka - niva 250g - cibule Postup: Oloupeme a nakrájíme cibuli. Osmažíme dozlatova. Mezitím nakrájíme kuřecí prsa na nudličky. Posypeme bazalkou. Když máme cibuli osmaženou dozlatova, přidáme maso. Jakmile mase zbělá, podlijeme ho trochou horké vody. Mezitím si nastrouháme nahrubo nivu. Nastrouhanou nivu nasypeme na maso a mícháme. Když se niva rozpustí, přilijeme smetanu. Mícháme dokud omáčka nezhoustne. Podávat můžeme s rýží, těstovinami, hranolkami nebo třeba bramborovými noky.