Od posledního zveřejněného článku uběhly tři měsíce. Tři měsíce absolutní svobody a klidu. Kdyby to mohlo takhle fungovat do konce mých dnů, byla bych jedna z těch několika málo nejšťastnějších lidí na světě. Ale na tom se zapracuje a jednou to tak bude! Věřím tomu. Ale zatím to chce ještě nějaký ten čas na uležení všech nápadů, myšlenek, názorů a posbírání zkušeností. Ale tohle jsem rozebírat nechtěla. Chtěla jsem se zaměřit hlavně na to, jaké úžasné věci mě potkaly a kam jsem se během toho relaxování, flákání a nic nedělání posunula.
Číslo 1 - VZTAH
To že začínám právě touhle velkou událostí není žádná náhoda. Protože tahle skutečnost je pro mě ve všech směrech a za každé situace NUMBER 1. Samozřejmě jsme to nedali dohromady po dvouhodinové známosti a už to trvá nějakou dobu. Měli jsme období randíček, poznávání a zábavy bez povinností, až jsem si najednou uvědomila, že on je ten člověk, se kterým bych chtěla strávit zbytek života. A povedlo se. K mým 25. narozeninám mi dal ten nejkrásnější dárek a to právě sebe. Našla jsem toho pravého a svou spřízněnou duši v jednom člověku a tím mě potkalo největší štěstí, za které jsem nejvíc vděčná a přeju si, aby to už bylo navždy.
Číslo 2 - CESTOVÁNÍ
Jak jsem psala v předchozím článku, neměla jsem během celého roku na programu nic jiného než otročinu v práci a tak jsem se rozhodla si to vynahradit, poznat nová místa a splnit si alespoň jeden ze svých mnoha snů - a povedlo se.
a) hurá za pandama - jeden z dalších narozeninových dárků byl výlet do Vídně spojený s návštěvou místní zoo - zoo, kde je možné vidět pandy. Jelikož pandy jsou mou součástí od vydání mé prvotiny, byla jsem štěstím bez sebe. Vyrazily jsme tři ženské (já, mamka a ségra) a udělaly si dámskou jízdu. Mimochodem výlet padl přesně na den narozenin od mamky, takže to po všech stránkách bylo velké, skvěle jsme si to užily a já si odškrtla jednu ze svých položek na seznamu splněných snů.
c) Disneyland Paris - poznávačka Paříže a jeden den v Disneylandu - to byl dárek, který jsem darovala mamce a ségře k narozeninám a já si splnila svůj velký dětský sen. V Paříži už jsem jednou byla, takže památky jsem si zopakovala a víc sledovala, jak ty dvě valí na všechno oči a užívají si to. Poslední den před odjezdem byl na programu Disneyland. Walt Disney je pro mě velkou inspirací a motivací už hodně dlouho. Miluju snad všechny jeho pohádky, ale všechno jsem pochopila, až když jsem vstoupila přímo do jeho pohádkového světa. Je velký rozdíl sledovat příběh na plátně anebo chodit přímo v Aladinově paláci, v bludišti Alenky v říši divů, jet strašidelným domem propracovaným do detailů, fotit se s pohádkovými postavičkami a procházet mezi domky, které vypadají přesně jako v pohádkách. Měla jsem pocit jako bych se ocitla právě v hlavě samotného Walta Disneyho. Navíc Disneyland slaví letos 25. výročí - stejně jako já. Dokonalá souhra náhod. A právě na oslavu tohoto výročí byla v 11 hodin večer na zámku světelná show. Nic krásnějšího a kouzelnějšího jsem dosud neviděla. Doporučuju každému, tohle opravdu stojí za podívanou. Pro mě to byl jeden z nejlepších zážitků v životě. Pokud se sem chystáte, doporučuju ještě jednu vychytávku a to stáhnout si aplikaci Disneyland a sledovat tak čekací doby na určitých atrakcích. Ušetří vám to spoustu času a máte tak šanci toho stihnout co nejvíc.
Číslo 3 - ČETBA
Jelikož jsem najednou měla spoustu volného času, pustila jsem se do knih, které na mě už dlouho čekaly. Zapojila jsem se do čtenářské výzvy na databázi knih a už mi chybí posledních pár položek. Loni jsem zvládla pouhou čtvrtinu a hrozně mě to štvalo. Letos to zvládnu splnit celé a dělá mi to velkou radost. Tím, ale samozřejmě mé čtení nekončí. Právě naopak. Zajímám se o literaturu víc než kdy dřív. Jednotlivé položky tady teď vypisovat nebudu, protože se chystám speciálně pro knihomoly jako jsem já, udělat samostatný článek. Máte se na co těšit.
Číslo 4 - PRÁCE
Celé léto jsem si užívala na plné pecky, mimo ty velké zážitky, jsem horké dny trávila opalováním, koupačkama a grilovačkama. Zašla parkrát na brusle, na kolo, zacvičila si jogu nebo posilovala. Deštivé dny jsem trávila vyřizováním, úklidem nebo právě zmiňovanou četbou. Proběhly také narozeninové oslavy a svatby. Většinu času jsem však trávila s těmi nejbližšími a to mi dělalo největší radost. Během těch tří měsíců jsem načerpala spoustu energie, odpočinula si, vyčistila hlavu a teď už se rozhlížím po nové práci. Hlavně tedy pohodové práci, protože už nikomu nechci otročit. Ano, chci pracovat, ale blbce ze sebe dělat nechci. A tak vás o dalším mém pracovním postupu budu v nejbližší době informovat - snad to bude pozitivní článek s nějakou suprovní prací.
Komentáře
Okomentovat