Přeskočit na hlavní obsah

Život OFFline

S přítelem máme za sebou dva měsíce společného bydlení. Nádherné dva měsíce.
Během těch dvou měsíců se stal velký zázrak a mě nějakým záhadným způsobem opustilo spoustu špatných návyků, zlozvyků, úchylek a závislostí... Samo od sebe. Nenásilně. A nejlepší je, že mi z toho vůbec nic nechybí a vlastně mi je celkově tak nějak líp.
fitness, girl, and tumblr image

Jelikož se teď s přítelem vidíme každý den, nemám důvod v jednom kuse kontrolovat telefon a sociální sítě, jestli náhodou o sobě nedal vědět. To způsobilo, že na sociálních sítích trávím najednou minimum svého času. To vyrušilo i další moji úchylku - neustálé sledování nejrůznějších eshopů s oblečením a kosmetikou. A logicky čím víc věcí vidím, tím víc věcí se mi líbí a tím pádem i tím víc věcí "strašně nutně potřebuju" a pak šíleně utrácím někdy i za úplné zbytečnosti, které se pak jen někde válí úplně zbytečně. Následně se pak rozčiluju, nad tím proč nevydělávám miliony, abych mohla neomezeně utrácet. Tím jsem si vyvolávala krátkodobé stresy a nervy, kde na všechny ty věci vezmu peníze a kdy mi přijde další výplata, abych ji zase mohla roztočit. Po přestěhování jsem si uvědomila, že mám strašně moc věcí a úplně v pohodě bych si vystačila i s půlkou a pořád by toho všeho bylo až moc. A tak mě opustila i tahle mega úchylka (to ale neznamená, že už si nic nekoupím, že jo). Sjíždění sociálních sítí a eshopů mi zabralo téměř celé dny volna. Přitom jsem snila o tom, jak chci být aktivní, jak chci sportovat, makat na své vysněné postavě, zkoušet nové recepty, zdravěji a pravidelněji jíst, víc se o sebe starat, ale vlastně nemůžu, protože nemám vůbec žádný volný čas. Jaký paradox. Úplná stupidita. Teď si klepu na čelo a nechápu, jak jsem mohla být tak hloupá a zabedněná.
luxury and offline image 
Najednou mám tolik volného času, že se někdy přistihnu jak sedím na gauči a jen koukám, co se děje kolem mě, usmívám se a užívám si to nic nedělání, protože už mám všechno hotové. Najednou mám čas na všechno na co chci. Čtu o sto šest, píšu druhou knihu, starám se o své tělo - dodržuju pitný režim, pravidelně jím, po lumbální punkci začínám pomaličku zase sportovat, jezdím doma na orbitreku a právě dneska jsem byla poprvé u své milované Irini zpevnit tělo. No musím říct, že to teda ještě vůbec není ono, ale to půjde! Patlám na sebe všelijaké krémy, masky, peelingy, olejíčky. Beru výživu na klouby a různé vitamíny. Spím krásných 7-9 hodin každý den. Trávím čas se svou rodinou a s přítelem. Vařím, peru, uklízím a ještě pořád mi zůstává čas na lenošení u telky. A ještě ušetřím spoustu peněz, které bych rozházela za kraviny. To je tak božské!
girl, smile, and tumblr image 
Nejvíc miluju svůj nový život a maximálně si ho užívám! 
Jsem šťastná jako nikdy dřív! 
 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

cuketový chlebíček

  Ingredience:  - 400g cukety - 1 citron - 300g polohrubé mouky - 150g cukru krupice  - 50g mletého máku  - 100g oleje  - 2 vejce - půl lžičky jedlé sody  - půl lžičky kypřícího prášku do pečiva  - půl lžičky soli  postup:  Cuketu umyjeme a nastrouháme i se slupkou. Z citronu nastrouháme do těsta kůru a vymačkáme šťávu.Všechny ostatní suroviny smícháme a vytvoříme těsto. Cuketu pak postupně vmícháme. Vymažeme si formu máslem nebo olejem a vysypeme moukou. Pečeme na 180 stupňů cca 40-45 minut. Až vychladne, můžete přetřít citronovou nebo čokoládovou polevou. 

Na špatné/správné cestě

Když jsem vydala svou prvotinu, spustila eshop a založila blog byla jsem tak strašně šťastná a pyšná hned z několika důvodů:  opravdu jsem napsala celou knihu  s pomocí grafika jsem ji vydala vlastním nákladem  spustila svůj vlastní eshop  splnila jsem si svůj velký sen  Když se kniha začala dostávat do podvědomí lidí a začala přicházet zpětná vazba, pocity štěstí a hrdosti se zdvojnásobily. Jelikož ze všech prodaných knih, přišla pouze jedna negativní odezva, jinak byly všechny pozitivní. A to jsem opravdu vůbec ale vůbec nečekala. Pořád jsem to brala jako takové to moje psaní, které jsem posunula jistým směrem, dotáhla do konce a vydala si svou knihu a splnila si tak ten svůj sen. Nic víc, nic míň. Nevěřila jsem si natolik, abych sklízela pozitivní ohlasy. Počítala jsem spíš se zničující kritikou. Tato pozitivní odezva mě tak hřála na srdci a naplňovala štěstím a neskutečnou euforií a novou energií, že jsem se rozhodla v tom pokračovat a věnovat se psaní dál...

A je tady zase -> ... KARANTÉNA

Už je to pár dní, co sedím doma a nemůžu nikam ven - padla na mě karanténa. Je to pár dní od mého pozitivního testu na Covid. Nakazila jsem se od marodícího přítele, ale s minimálními příznaky. Dostihlo mě pouze klasické nachlazení: rýma, kašel a pak ztráta chuti a čichu. Nic, co by mě připoutalo k posteli. Přítele však postihla ta horší varianta a trpěl v posteli víc jak týden, kdy neměl sílu se ani dívat na telku. Rozhodně není na místě nic podcenit. Já jsem akorát měla to štěstí, že jsem si vypěstovala zřejmě dobrou imunitu z té mé diety kvůli léčení štítné žlázy a teď jsem za ni neskutečně vděčná. Správné jídlo a výživa dokáže s tělem opravdové zázraky! Ale zpět ke karanténě. Těch prvních pár dní jsem byla z celé situace nesvá. Měla jsem svým způsobem radost, že nemusím do práce a mám pár dní volna pro sebe, i když jsem nevěděla, jak s těmito dny naložím. Jak naložím s tím, že nemůžu na poštu, jít na procházku - prostě jen sedět doma. Vypadalo to jako nekončící peklo. Po 3 dnech j...