Čtenářská výzva 2017 1. část

Rozhodla jsem se tento článek rozdělit na dvě části a to hned z několika důvodů. Rozdělila jsem to proto, aby z toho nebyl článek, který nebere konce, zároveň abych u psaní jednoho článku neztratila mládí a aby nebyl vyčerpávající jak pro mě tak pro vás a něco si z toho třeba i odnesli.

 

Jedná se o čtenářskou výzvu webovky databáze knih , na které mám založený profil již několik let. První čtenářská výzva proběhla loni, tu jsem však kvůli časové vytíženosti a otročení v práci nezvládla splnit ani z půlky, což mě strašně štvalo. Letos jsem se polepšila a mám téměř splněno. Dokonce jsem přečetla i něco navíc, co se mi do výzvy nevešlo. Takže mám moc radost. Rok 2017 byl mým prvním rokem, kdy jsem se knihám věnovala jen pouze sama podle sebe - bez žádné nakázané povinné četby do školy či časové omezenosti - a můžu říct, že jsem si to pořádně užila a bylo to úžasné! Doufám, že takových roků bude ještě mnoho a já vám budu moct psát plno knihomolských článků.

Jelikož je ve výzvě 20 knih v každém článku jich bude 10. Nedodržím číslování podle čtenářské výzvy, ale seřadím je podle toho, jak jsem knihy četla za sebou. Vysvětluju, jen proto kdyby náhodou chtěl vzniknout nějaký zmatek. Tak tedy pojďme na to :) 

1. kniha, která je autorovou prvotinou:
Anthony Doerr - Jsou světla, která nevidíme 

Kniha je autorovou prvotinou, za kterou získal Pulitzerovu cenu. Autor popisuje dva různé příběhy mladých lidí, které se vzájemně proplétají až se nakonec spojí. Příběh je situován do válečné doby, přesně do 2. světové války. Baví mě číst osudy obyčejných lidí v tak těžké době, i přes to že jsem z toho potom celá rozladěná, ale zároveň neskutečně vděčná, že jsem tuhle krutou dobu nezažila. Avšak po dočtení téhle knihy jsem nic takového necítila. Mé myšlenky se pozastavovaly ne nad krutostí doby, ale nad krásou, čistotou, chytrostí, smyslech, statečností, štěstí, přátelství, rodinou atd. Dokonce když jsem byla v létě v Paříži (půl roku potom, co jsem knihu dočetla), několikrát se mi vybavily krásné popisy Paříže nevidomého děvčátka.Věřím, že k téhle knize se ještě vrátím. 

Za mě 4* z 5 

2. kniha, která má na databázi méně než 500 hodnocení: 

Stephen King - O psaní: Memoáry o řemesle 

 Jsem přesvědčen, že spousta lidí má aspoň nějaké spisovatelské či vypravěčské nadání a toto nadání je možné posílit a vybrousit. Kdybych tomu nevěřil, bylo by psaní této knihy ztrátou času. Stephen King

Když jsem šla do knihovny s odhodláním, že zkusím něco od mistra Kinga, byla to první kniha po které jsem se zaujetím sáhla. Kniha má 2 části. První je o autorově životě a druhá návod jak vylepšit své psaní podle Kinga. Přečtením knihy jsem získala nový pohled na profesi spisovatele. Zjistila, kolik dřiny a odříkání stálo za tím než se stal váženým panem spisovatelem. Obě části mi byly velkým přínosem. 

                                                               Za mě 5* z 5 

3. kniha s jménem v názvu: 

Joanne Kathleen Rowling - Harry Potter a kámen mudrců 

Myslím, že je zbytečné se zabývat tím o čem tahle kniha je, protože je to tak známé a profláklé, že to zná každý. Takže spíš napíšu proč tohle a proč až teď. Všechny filmy z téhle série jsem viděla několikrát a i přes to, že se mi tento kouzelnický svět líbil, nikdy jsem nepřečetla jedinou stránku z žádné knihy. Ptáte se proč? Protože nečtu knižní novinky, když z nich zrovna všichni blázní a přečtu si je později, až když je klid a neovlivňují mě  názory ostatních a já tak nemám od knih žádné velké očekávání. I přes znalost prvního dílu tak, že bych ho mohla klidně celý odvykládat i s přesnými hláškami, jsem knihu hltala a přečetla za týden.  Nepatřím však k totálním milovníkům Harryho Pottera, ale klobouk dolů autorce za svět, který vytvořila. Avšak kdybych si přečetla prvně knihu a pak se podívala na film, udělala bych milionkrát lépe a možná bych pak patřila i k těm totálním milovníkům tohoto kouzelnického světa.

 Za mě 5* z 5 

4. kniha od autora z žebříčku 100 nejoblíbenějších autorů: 

John Green - Papírová města     

V tomhle případě jsem také viděla prvně film a potom až sáhla po knize. Film se mi líbil, kniha mě však bavila mnohem více. Nejvíce mě bavila nespoutaná, svobodná, dobrodružná a šílená Margo. Mile mě překvapilo zapojení klasické poezie (Stébla trávy) do díla k odhalení záhadného zmizení ztřeštěné Margo. Příběh pojednává o dospívání party spolužáků. Knihu bych označila spíš jako čtení pro mládež než jako román pro ženy. Za mě 3* z 5 

 
5. kniha od severského autora: 

Jonas Jonasson - Analfabetka, která uměla počítat 

Vypráví příběh černošské dívky Nombeko Mayeki, která se v roce 1961 narodila v Sowetu, chudinském předměstí Johannesburgu. Přestože neumí číst, velmi dobře rozumí matematice. Postupně se dopracuje na pozici, ve které navrhuje jaderné hlavice, a odstěhuje se do Švédska. 

Příběh je postavený na ironii a paradoxu. Kniha určitě stojí za přečtení - je vtipná, zajímavá, ale zároveň taky dost uhozená. Ze začátku jsem se musela do knihy hodně nutit, politické záležitosti mi moc neříkaly a odrazovaly mě od čtení, nakonec jsem ale knihu dočetla až do konce a rozhodně nelituju. 

                                                                                     Za mě 3* z 5 

6. kniha, která má jednoslovný název: 

 Ian McEwan - Pokání 

Opět jsem viděla prvně film a potom četla knihu. V tomto případě se mi však mnohem více líbil film.  

Po jazykové a stylistické stránce je kniha skvěle napsaná. Děj pokulhává. Jedná se o velmi silný příběh. V knize však převažuje plno zbytečných situací, kterým se věnuje příliš velká pozornost, příliš dlouhé popisy, kvůli čemu pak skutečný příběh stojí jako by někde v pozadí. 

Za mě 3* z 5 

7. kniha odehrávající se v budoucnosti: 

Stephen King - Běh o život 

Ke Kingovi jsem se prostě musela vrátit. Kniha mě chytla hned od první věty a měla ji přečtenou za 2 dny. Kniha v originále byla vydaná v roce 1982 a jedná se o sci-fi z nedaleké budoucnosti. Od popisované budoucnosti nás dělí už jen pár let a mě chvílemi běhal mráz po zádech z toho, jak se strašně moc podobá popsaný svět v knize a ten náš současný reálný. 

Za mě 4* z 5  

8. kniha psaná formou deníku: 

Meg Cabot - Nenasytná 

Tento název mě zaujal v polici v místní knihovně. Nic jsem si o knize nezjišťovala a prostě se do ní pustila. Kvůli názvu i obálce jsem očekávala erotickou tématiku viz 50 odstínů šedi, ovšem to jsem se hodně spletla, avšak téma je profláklé úplně stejně. Jedná se o upíry a ve všech směrech mi připomínala Twilight ságu. Bavila mě, četla se dobře, oddechové čtení, ale určitě to není kniha, ke které bych se vrátila. 

Za mě 3* z 5  

9. kniha, jejíž první větou je otázka: 

Allan + Barbara Pease - Proč muži lžou a ženy pláčou 

Jedná se o naučnou literaturu z oboru psychologie. Kdysi jsem četla první díl Proč muži neposlouchají a ženy neumějí číst v mapách, která mě hodně bavila a dokázala jsem i hodně věcí pochopit a uvědomit si v rozdílném myšlení mužů a žen. Z prvního dílu jsem byla unešená, druhý už mi přišel jen jakési opáčko. 

Za mě 3* z 5 

10. oblíbená kniha rodičů, prarodičů: 

Charles Bukowski - Všechny řitě světa i ta má 

Abyste si nemysleli, že mám tak zvrhlou rodinu, dovolte mi malé vysvětlení - v mé rodině se totiž téměř nečte, tudíž nějaká oblíbená kniha je dost nereálná a mě se tahle do jiného bodu nehodila. Takže asi tak :D Každopádně kolem téhle knihy jsem chodila už dlouho a konečně se do ní mohla pustit. Jedná se o povídkovou knihu, ve kterých jako hlavní postava figuruje Henry Chinaski. Povídky jsou o životě spodní vrstvy plné bídy, alkoholu, hazardu, sexu... Přesný opak tzv. amerického snu. Postavy v povídkách jsou sprosté, nechutné, sexistické, arogantní, bez životních cílů či smyslů..., ale musím říct, že mě to bavilo a určitě si od autora přečtu ještě něco dalšího.

Za mě 4* z 5