Přeskočit na hlavní obsah

SUMMER 2018

Vidím, že má slova: "za měsíc dám vědět...." jsem zase nějak nedodržela. Jsem hrozná! Ale když ten čas tak strašně rychle utíká! Achjoo! ... Dost stížností a zbytečných slov a jdu na to, co jsem slíbila :)

girl, pink, and quotes image 
  •  zkoušky České národní banky - splněno 
  • školení Sazky - splněno 
Všechno splněno na poprvé, certifikáty jsou doma, životopis se mi zase trošku natáhl a jedeme dál! Na konci října se pojedu školit na 3 dny do Prahy. Tam se mi teda vůbec nechce, ale když musíš tak musíš! 

Dost o práci a hurá na to příjemné a slibované - povídání o naší společné dovolené. 
summer, beach, and sea image 

Cílem naší cesty byl ostrov Salamina kousek od Atén. Šlo o rodinnou dovolenou ve všech směrech. Vyrazili jsme se podívat za tetou, kde jsme i celý týden bydleli a můžu říct, že jim ten domek tiše závidím! Stačilo opustit domek a za 5 minut jste byli u moře! Krásně tyrkysového moře jaké známe z těch krásných, lákavých fotek v katalogu s nabídkou letní dovolené u moře. Opravdu nádhera! Tam určitě vyrazím znova, protože ten ostrov mi bude opravdu chybět. Vlastně chybí mi už teď. Já tady klepu kosu, nevím, co všechno na sebe obléct a teta volá: "právě jsme přijeli od moře." Aha! A tady už jsou v noci první mrazíky! Proč ne, že jo??!! Ostrov se nachází asi 2h cesty přímo z centra Atén. Takže jsme si užili blázinec hlavního města i absolutní klid u moře bez turistů. Dokonce jsme skoro celý týden byli na pláži téměř sami. Co víc si přát! Pokud chcete strávit pohodovou dovču válením na pláži, v klidu a bez přeplněných pláží, tak tento ostrov můžu doporučit! 

enjoy, lovely, and santorini image 
 A teď ke všem těm našim poprvé. 

  • první let - můžu říct, že bez přítele, který už párkrát letěl, bych byla totálně v prdeli už v letištní hale a panikařila co jako budu dělat a stoprocentně by mi to letadlo uletělo :D Každopádně strach, nervozita či nevolnost mě minuli. Brala jsem to jako přípravu na let balónem, který jsme si dali s přítelem k narozeninám (takže i na tento zážitek se v budoucnu můžete těšit na mém blogu). Akorát při přistání hodně trpěly uši, ale jinak pohoda! 
  • první cestování ve velkoměstě bez průvodce na vlastní pěst - v Aténách u tety jsem už párkrát byla, ale vždy jsme měli hlavního průvodce tetu, která zná každou uličku a všechno bylo v cajku. Jenže teď teta musela chodit do práce, takže na nás neměla moc času. Půjčila nám auto a dělejte jak umíte. Což bylo svým způsobem i svobodné a nevěděli, kam ten den vlastně zaparkujeme a co nás čeká. Dobrodružství. Druhý den jsme se rozhodli pro výlet do Atén - konkrétně Acropolis. Museli jsme z domku do přístavu na loď, z lodi na autobus do Pirea a z Pirea elektrickým vlakem do centra. Celkem nám to zabralo cca 3h. Všechny zastávky, nápisy na autobusech byly napsané jak jinak než v řečtině. Naštěstí za ty roky jsem to zvládala s trochou času přeluštit. Ale všechno jsme zvládli, nezabloudili, našli, viděli a bylo to boží! Ale bylo to tak náročné, že večer už jsme se s drahoušem chytli, protože prostě toho bylo na oba až moc a další výlety do hlavního města jsme oba zamítli s tím, že třeba příště :D 
  • první společná dovolená - s přítelem jsme ještě nebyli takhle dlouho nonstop spolu. Premiéra. Před odjezdem jsem ani na minutu neváhala, že bysme si měli lézt krkem a měli chuť se zabít. A nespletla jsem se! I přes malou krizi jsme všechno přežili a užili si to! Bylo to boží a určitě zase někam vyrazíme! Jupíííí!  
Athens, goddess, and gods image



Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

cuketový chlebíček

  Ingredience:  - 400g cukety - 1 citron - 300g polohrubé mouky - 150g cukru krupice  - 50g mletého máku  - 100g oleje  - 2 vejce - půl lžičky jedlé sody  - půl lžičky kypřícího prášku do pečiva  - půl lžičky soli  postup:  Cuketu umyjeme a nastrouháme i se slupkou. Z citronu nastrouháme do těsta kůru a vymačkáme šťávu.Všechny ostatní suroviny smícháme a vytvoříme těsto. Cuketu pak postupně vmícháme. Vymažeme si formu máslem nebo olejem a vysypeme moukou. Pečeme na 180 stupňů cca 40-45 minut. Až vychladne, můžete přetřít citronovou nebo čokoládovou polevou. 

Na špatné/správné cestě

Když jsem vydala svou prvotinu, spustila eshop a založila blog byla jsem tak strašně šťastná a pyšná hned z několika důvodů:  opravdu jsem napsala celou knihu  s pomocí grafika jsem ji vydala vlastním nákladem  spustila svůj vlastní eshop  splnila jsem si svůj velký sen  Když se kniha začala dostávat do podvědomí lidí a začala přicházet zpětná vazba, pocity štěstí a hrdosti se zdvojnásobily. Jelikož ze všech prodaných knih, přišla pouze jedna negativní odezva, jinak byly všechny pozitivní. A to jsem opravdu vůbec ale vůbec nečekala. Pořád jsem to brala jako takové to moje psaní, které jsem posunula jistým směrem, dotáhla do konce a vydala si svou knihu a splnila si tak ten svůj sen. Nic víc, nic míň. Nevěřila jsem si natolik, abych sklízela pozitivní ohlasy. Počítala jsem spíš se zničující kritikou. Tato pozitivní odezva mě tak hřála na srdci a naplňovala štěstím a neskutečnou euforií a novou energií, že jsem se rozhodla v tom pokračovat a věnovat se psaní dál...

A je tady zase -> ... KARANTÉNA

Už je to pár dní, co sedím doma a nemůžu nikam ven - padla na mě karanténa. Je to pár dní od mého pozitivního testu na Covid. Nakazila jsem se od marodícího přítele, ale s minimálními příznaky. Dostihlo mě pouze klasické nachlazení: rýma, kašel a pak ztráta chuti a čichu. Nic, co by mě připoutalo k posteli. Přítele však postihla ta horší varianta a trpěl v posteli víc jak týden, kdy neměl sílu se ani dívat na telku. Rozhodně není na místě nic podcenit. Já jsem akorát měla to štěstí, že jsem si vypěstovala zřejmě dobrou imunitu z té mé diety kvůli léčení štítné žlázy a teď jsem za ni neskutečně vděčná. Správné jídlo a výživa dokáže s tělem opravdové zázraky! Ale zpět ke karanténě. Těch prvních pár dní jsem byla z celé situace nesvá. Měla jsem svým způsobem radost, že nemusím do práce a mám pár dní volna pro sebe, i když jsem nevěděla, jak s těmito dny naložím. Jak naložím s tím, že nemůžu na poštu, jít na procházku - prostě jen sedět doma. Vypadalo to jako nekončící peklo. Po 3 dnech j...