Přeskočit na hlavní obsah

ohlédnutí za rokem 2019

Další rok se pomalu chýlí ke konci. Je až neuvěřitelné, jak rychle utekl. A co mi tento rok přinesl?
 12, 2020, and black image
Rok 2019 byl hodně hektický s minimálním volným časem sama pro sebe. Pořád v jednom kole. Ale také byl plný změn v osobním životě. Na začátku roku jsem se přestěhovala k příteli. Tohle byla jedna z největších a nejkrásnějších změn tohoto roku. Za měsíc to už bude rok, co spolu bydlíme a s úsměvem můžu říct, že všechno funguje jako na drátkách a bez větších problémů a hádek. Všechno se tak nějak zaběhlo postupem času, skloubili naše harmonogramy, návyky, zlozvyky a každodenní rutinu a myslím, že lépe už nám to ani fungovat nemůže.

couple, love, and boy imagepll, pretty little liars, and ashley benson imagecouple, love, and Relationship image

 V únoru jsem skončila v nemocnici s motáním hlavy. Do teď absolutně vůbec nevím, co mi bylo a proč jsem tam vlastně ležela. Ale to není to podstatné. Podstatné je že mě to probralo ze sna a veškerých mých představ o životě a uvědomila si, jak rychle můžeme o ten svůj krásný život plný nezrealizovaných snů přijít a zůstat připoutaní k lůžku pouze se svými myšlenkami, jak jsme měli žít jinak a teď už to změnit nemůžeme. Začala jsem si vážit toho, že jsem zdravá já i mí nejbližší a začala se o své zdraví starat a co nejméně věcí odkládat.

life, quotes, and short image 

Po nemocenské jsme pomalu začala cvičit. Žádné přehánění, žádný režim, žádné změny. Jen tak pro dobrý pocit, že pro sebe něco dělám. Jenže mi to vůbec nic nepřineslo. V červnu jsme jeli s maminkou a ségrou za tetou do Řecka a když jsem viděla fotku svého těla v plavkách u moře, padla na mě depka: to jako takhle vážně vypadá mé tělo? To snad ne!? Takhle by to teda nešlo! Fotka vypadala daleko hůř než jak jsem se viděla já sama. Hned po dovolené začnu makat a konečně budu mít tělo svých snů! Konečně si to dokážu! Konečně se nebudu furt schovávat, zvýším si sebevědomí a budu se cítit dobře! 
Začala jsem cvičit ráno před prací, večer po práci. Přemýšlela, jaký si udělám režim, tréninkový plán, jak si sestavím jídelníček. Ano, přemýšlela jsem, ale nic jsem nevymyslela. Nikdy mi žádné režimy dlouhodobě nevydržely, přestaly mě bavit, všechno mi znechutily, přestala jsem úplně a pak zase vše od začátku. Tohle už nesmím dopustit! Musím něco udělat jinak. Najít něco u čeho vydržím. Ale co by to mělo být? 
Pak jsem se jednoho dne rozhodla jít běhat (nesnáším běhání, ale vyzkouším to) a celé moje sportování dostalo úplně jiný rozměr. Najednou nastal režim, jít spát kolem 10 večer a o půl 7 být vzhůru práce nepráce. Každý volný den jsem si šla brzo ráno než začne být venku horko zaběhat. Déšť nedéšť. Horko nehorko. Párkrát i večer po práci. Břicho se mi po každém běhu o malinko vyfouklo, cítila jsem se fantasticky a zvětšilo se mi sebevědomí. Konečně přichází nějaká pozitivní změna! Paráda!

fitness, food, and health image

Druhá dovolená. S přítelem týden na Krétě. Další splněný sen! Bylo tam nádherně! Písčité pláže, obrovské vlny, spousta zábavy. První all inclusive dovolená a já přemýšlela, co vkládám do pusy. I když to zase tak těžké nebylo, výběr jídel nám moc nevyhovoval, a tak jsem většinu času jedla kompoty, saláty, zeleninu a melouny. Minimum pečiva a sladkostí. Nemusela jsem mít žádné výčitky. Jedla jsem zdravěji a pravidelněji než doma! Dovolenou jsem si užila maximálně! Nechtělo se mi domů, ale... Těšila jsem se na své sportování!

beach, sunset, and nature imagefruit, food, and strawberry imagegirl cute fashion, photo hot cool, and white gorgeous black image

S příchodem podzimu mi však nahánělo hrůzu: co jako budu dělat přes zimu, když nebudu moct běhat venku? Chodit do gymu na pás? Fuj! Jak si udržím svůj režim? Přece si teďka tu vyběhanou postavu nenaruším nějakou pauzou? Jak to skloubím s prací, když po práci cvičení nestíhám a nemívám volno, když se cvičí. Deprese. 

V práci ve volné chvilce koukám na inzeráty aut na prodej. Do jednoho jsem se zamilovala, jela se na něj s přítelem podívat. Všichni mě odrazovali, že je to nepraktické, nebezpečné, drahé. Proč tohle? Prostě protože! Do měsíce bylo moje! V srpnu před dovolenou jsem si koupila své první auto! Ale byl tady problém - 9 let jsem neseděla za volantem! Zaplatila jsem si kondiční jízdy a učila se jezdit v podstatě od začátku. Nic jsem si nepamatovala! Byla jsem v šoku, jak jsem úplně marná. Učitel mě uklidňoval: "nebojte, brzo budete jezdit jak drak. Máte to v sobě, jen to chce oživit. Za ty roky to poznám, kdo bude dobrý řidič a kdo se to nenaučí nikdy." Tak jo, uklidnil mě. Trošičku. 

volvo, c30, and tail lamp image

Začátky s novým autíčkem byly šílené - měla jsem krásné auto a jezdila jsem 20, abych stihla dobrzdit kdyby náhodou něco :D Přece ho hned neodřu a nenabourám! Nemůžu, teď nemám prachy na drahé náhradní díly! Po každé samotné jízdě jsem byla vyčerpaná, plná adrenalinu a měla nutkání se jít opít do němoty! :D Teď už jezdím 4 měsíce - infarktové stavy, zpocené ruce na volantu, zběsilé bušení srdce, knedlík v krku - už mě přešly a jízdu si užívám! Mám za sebou i pár dálkových cest a všechno v pořádku. Autíčko je pořád bez jediného škrábance! 

car, travel, and red image 

Nákup auta mi úplně změnil život. Ulehčil a dal mi nové možnosti. Po práci sednu do auta a jedu na hodinu svého milovaného bodystylingu s Irini, který mi časově do té doby vůbec nevycházel. Už žádné výmluvy. Můžu dělat, co mě baví bez omezujícího chození do práce a bez výmluv a stěžování si, že na to nemám čas. Trávím více času s rodinou. Sednu do auta a za 5 minut jsem u nich. Nemusím se tahat s těžkými taškami z obchodu a balíkama z pošty. Všude jsem za pár minut. Ušetřilo mi to spoustu času a spoustu dřiny. Mám radost, že ho můžu půjčit mamce a tím ji taky pomoct. Mám radost, že když jsem u mamky v práci, babičku odvezou do nemocnice, skočíme do auta a můžeme jet za ní. Mám radost, že můžu vyzvednout babičku z nemocnice s mega taškama a odvést ji domů. Mám radost, že můžu kdykoliv svého blízkého odvést k doktorovi, když bude potřeba. Mám radost, že už nemusím nikoho obtěžovat s nápady, kam chci jet a kdy a složitě se domlouvat, přesvědčovat, co, kdy, jak a proč a prostě když někam chci jet a mám volno, prostě sednu do auta a jedu. Je neskutečné, jak pořízení jedné věci dokáže člověku naprosto změnit život a dát mu úplně nový rozměr. Nové možnosti. Neberu auto jako přibližovadlo či jako pouhou věc, i když se jedná o materiální věc. Přemýšlím a uvažuju, jak ho využít k tomu, čeho chci v životě dosáhnout. Co chci dělat, jak si užít obyčejný den. Jak si splnit své sny. Jak ulehčit své rodině miliony kroků a času.
Jsem opravdu šťastná, že jsem nedala na odrazující slova a dala na svůj šestý smysl a pořídila si své první krásné auto. I když původně jsem chtěla úplně jiné, do tohohle jsem se zamilovala na první pohled. I skoro po půl roce co ho vlastním, mám z něj každý den radost, jsem za něj neskutečně vděčná a každý den mám radost, když mě někam zaveze a díky němu můžu dělat to, co jsem vždycky chtěla. Jsem strašně ráda, že jsem tohle rozhodnutí udělala. Za tu svobodu, kterou mi tohle autíčko poskytlo. 
car, free, and girl image

Rok 2019 byl také hodně finančně náročný a já pořád nechápu, jak jsem zvládla na všechno tohle vydělat peníze? Samozřejmě odpověď znám a jsem na sebe pyšná, protože z pouhého zaměstnaneckého poměru bych si nic z toho pořídit nemohla. Z toho bych maximálně zaplatila účty, jídlo, možná nějakou pernamentku na cvičení a na víc by mi prostě nezbylo. 

v tomto roce jsem si vydělala na:
1. gauč, knihovnu, šatní skříň, matrace 
2. dvě dovolené u moře 
3. výlety
4. kvanta oblečení a bot
5. auto 
6. telefon 
7. dvoje chytré hodinky 
8. výbavu na cvičení
9. krásné dárky pro rodinu k narozeninám a na vánoce 
10. hromadu knih 
11. svobodu! 

Vždy když s mými vrstevníky přišla debata na téma, co kdo dělá ve volném čase a já šla s kůží na trh, sypaly se na mě hromady otázek s pohrdáním v hlase, obrácenýma očima ke stropu anebo kyselým obličejem: Aha a co z toho máš? To tě jako baví? Jaký to má význam? Proč to děláš? Vždyť to musí být totální zabiják času? Proč si raději neuděláš volno? Proč si raději neodpočineš? Trapné. Divné. K ničemu. a bla bla bla. 
 Nikdy jsem na to nějak nereagovala. Nikdy jsem se nesnažila to vysvětlovat. Nikdy jsem se to nesnažila obhájit. Pokrčila jsem rameny, usmála se. Brali to jako: jo, mám pravdu, vyhrál jsem, zbytečně plýtvá svým časem nad hovadinama, které nemají smysl. Tvářili se vítězně. Akorát nepochopili jednu věc - já s nimi žádnou hru, kde by mohli vyhrát, nehraju. 

Ted se blíží vánoce, máme tady nakupování dárků. Téměř každý den mi teď chodí nějaká krabice plná dárečků pro mé nejbližší. Všichni mí vrstevníci se mě ptají na tipy na dárky, když sdělím, co jsem koupila já a můj nápad se jim líbí, padají otázky: kolik to stálo? Aha, to je drahé, na to nemám peníze. Tak to nic. A kde na to všechno vlastně bereš peníze? A mě vyskočí v hlavě ty znechucené a odsuzující obličeje, jak se věnuju něčemu, co nemá smysl a usmívám se od ucha k uchu a v duchu si říkám: Jo, to ležení na pupku u Ulice, Ordinace, Prostřena, miliony zhlédnutých sérií nejrůznějších seriálů, vám ty prachy nevydělají.
Image by 𝐏 𝐑 𝐈 𝐍 𝐂 𝐄 𝐒 𝐒Image by vilenathais23_1 

Teď to tady nepíšu proto, abych se chlubila nebo poměřovala s ostatními. To vůbec! Ano, jsem pyšná sama na sebe, co všechno jsem si mohla díky svému úsilí dovolit. Jsem šťastná, kam mě všechno tohle posunulo. Někomu se to může zdát málo, někomu zase hodně. A mě je úplně jedno, co si o tom kdo myslí. Píšu to tady pouze kvůli svým plánům do dalšího roku. A doufám, že vám o tom tady příští rok napíšu, že se mi to povedlo nebo se k tomu alespoň přiblížila. 

Plány do roku 2020: 

1. dopsat a vydat knihu  
Od ledna mám předsevzetí, že dokud kniha nebude na světě, nebudu si kupovat oblečení. Ne proto, že bych na to neměla, ale proto abych tu knihu dopsala co nejrychleji :D 

write for us image

2. vycvičit své tělo ke své spokojenosti 
Opět si nekupovat oblečení dokud nebudu mít svou vysněnou postavu. Protože bych ho měla za chvíli velké a byly by to vyhozené peníze. Nakoupit hromadu oblečení až na své nové tělo za odměnu a tím mít motivaci a hnací motor, ať je to co nejdříve! 

Image by Vanesa 

3. vydělat na domek
Koupit pozemek, dům. Začít stavět. Cokoliv z tohohle. Splnit si svůj největší sen. Bydlet v domě podle svých představ. Odpovídající mému životnímu stylu. 
house, luxury, and home image

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Život OFFline

S přítelem máme za sebou dva měsíce společného bydlení. Nádherné dva měsíce.
Během těch dvou měsíců se stal velký zázrak a mě nějakým záhadným způsobem opustilo spoustu špatných návyků, zlozvyků, úchylek a závislostí... Samo od sebe. Nenásilně. A nejlepší je, že mi z toho vůbec nic nechybí a vlastně mi je celkově tak nějak líp.
Jelikož se teď s přítelem vidíme každý den, nemám důvod v jednom kuse kontrolovat telefon a sociální sítě, jestli náhodou o sobě nedal vědět. To způsobilo, že na sociálních sítích trávím najednou minimum svého času. To vyrušilo i další moji úchylku - neustálé sledování nejrůznějších eshopů s oblečením a kosmetikou. A logicky čím víc věcí vidím, tím víc věcí se mi líbí a tím pádem i tím víc věcí "strašně nutně potřebuju" a pak šíleně utrácím někdy i za úplné zbytečnosti, které se pak jen někde válí úplně zbytečně. Následně se pak rozčiluju, nad tím proč nevydělávám miliony, abych mohla neomezeně utrácet. Tím jsem si vyvolávala krátkodobé stresy a ner…

Jak si vydat svou knihu?

Jelikož se mě ptá pořád čím dál víc lidí, co vlastně takové vydání knihy obnáší, kolik to stojí, jak to funguje, co všechno se musí zařídit, vytvořit, jak je to s ISBN a spoustě dalších věcí, rozhodla jsem se vám to tady nějak shrnout. Popsat a vysvětlit, jak se to povedlo právě mě.

Je pravda, že rozhodování jestli to, co právě píšu, mám ukázat pouze pár svým nejbližším a pak to nechat odpočívat v nejspodnější zásuvce anebo to nechat spatřit světlo světa a vydat to, bylo opravdu těžké. Bude to vůbec někoho zajímat? Je možné, že to někoho bude bavit číst? Jaká věková kategorie by to vůbec měla číst? Nejsou to jen moje výmysly a hromada sraček, které každý roznese na kopytech? Pokud to vydám, jak na to budou lidi reagovat? A je vůbec možné a reálné, aby se to vůbec vydalo? Co všechno bych pro to musela udělat?.. Otazníků bylo v hlavě opravdu hodně. 
V té době jsem na internetu hledala různé články, návody, rady, které se týkají tohoto tématu a můžu říct, že na dnešní dobu jich bylo o…

This is a life...

Horký čaj a miska s oloupaným grepem na stole, maska napatlaná na obličeji, z aroma lampy se kouří, hudba puštěná, pračka se pere a já konečně zase usedám k dalšímu článku, protože mám zase jednou trošku víc času sama pro sebe.
Na začátku roku jsem udělala jedno velké rozhodnutí - přestěhovala jsem se k příteli. Takže od konce prosince panoval velký chaos. Dělali jsme rekonstrukci - z jednoho pokoje jsme udělali dva - ložnici a dětský pokoj. Předpokládám, že si dovedete živě představit ten totální bordel všude. Roztočil se mi kolotoč: práce, úklid, práce, malování, práce, úklid, práce, malování, práce, úklid, balení, práce, stěhování, práce, stěhování, práce, vybalování, práce a takhle pořád dokola téměř dva měsíce v kuse bez jediného volného dne. Bylo to neskutečně náročné a jsem strašně ráda, že to máme za sebou. Ještě čtrnáct dní zpátky jsme dělali nové omítky v koupelně a na chodbě, takže zase nový bordel, malování a uklízení. Stále ještě spousta mých věcí nemá své místo, pořád ch…