Přeskočit na hlavní obsah

KNIHY -> REKLAMA ... A co si o tom myslíte vy?

 Image by Removed
Nikdy jsem nevěnovala nějakou extra pozornost reklamě v knižním průmyslu. Zřejmě to bude tím, že zásadně žádné žhavé novinky nečtu. Dokážu strávit v knihkupectví hodiny, vytahováním knih z regálů, ohmatáváním, studováním obálek, po očku sledovat ostatní lidi po čem sahají a s jakým titulem jdou k pokladně, sledováním novinek, které vyšly, do kterých bych se ráda pustila či kterou bych si chtěla zařadit do své knihovničky. Ale... Vždycky sáhnu po nějakém starším titulu a nikdy se nepouštím do žhavých novinek, dokud na všech blozích nezmizí recenze na pořád jednu a tu samou knihu milionkrát dokola.

Ale proč se do tohoto článku vůbec pouštím? 

Nedávno jsem se pustila do několika starších novinek, ale pořád se v knihkupectvích prodávají a patří mezi top tituly nebo autory. Všichni je pořád vychvalují a já když to slyším, tak jen kroutím hlavou a mám sto chutí za tím člověkem přijít a zeptat se: "Aha a můžete mi vysvělit, co na té knize bylo dobrého z literárního hlediska? Protože já jsem nenašla vůbec nic." A následně mu vyblít jeho názory přímo na boty. 

Konkrétně asi zmíním jen Zlodějku knih, protože ta mi doslova vzala dech. Ale bohužel tím špatným způsobem a kvůli tomu se i teď věnuju tomuto článku a zajímá mě váš názor. Opravdu mě zajímá, jestli nás je takových víc anebo jsem divná jen já? A ne, že by to bylo něco nového :D

Ze Zlodějky knih jsem absolutně nejvíc znechucená a zmatená. I přes to, že film byl skvělý (i když kvůli knihy u mě klesl taky). V životě jsem nenarazila na tak příšerný styl psaní, kdy vám autor v každém odstavci prozradí, co se bude dít v tom dalším, což pak postrádá logiku, proč bych měla pokračovat ve čtení? Proč bych měla číst i ten následující odstavec a rovnou ho nepřeskočit? Vždyť už přece vím všechno důležité, co se stane. Nechápu, jak určité knihy mohlo přečíst tisíce lidí a zasloužit si 5* v hodnocení, přechválené komentáře, recenze, kritiky a nevím, co všechno, když přece každý průměrný čtenář, co se v literatuře jakž takž pohybuje, nemůže o takové sračce říct, že je to dokonalé! 
book, coffee, and book thief image
Tuhle knihu si koupit, tak jak jsem původně měla v plánu, tak jdu a omlátím ji autorovi o hlavu. Nebo mu ji pošlu v balíku s velkým psím lejnem, aby bylo dostatečně jasné, co si o tom myslím bez jediného slova. A nedej bože, kdybych si ji koupila na doporučení knihkupce s tím, že je teď hodně oblíbená a hodně se prodává!!

A tím se vracím zpět k reklamě v knižním průmyslu... Může mi někdo vysvětlit, čím si tahle kniha zasloužila tak velkou reklamu, mediální podporu a prodejnost? A vůbec ... jak se vlastně taková sračka vůbec dostala na pulty všech knihkupectví a prodala se po celém světě ve sta tisících? To platí i třeba pro 50 odstínů šedi, abych pořád nemluvila jen o jedné jediné knize. To jsou lidi vážně tak zabednění a hloupí, že nepřijdou na to, že drží v ruce největší brak, na který v knihkupectví vůbec mohli narazit? A místo aby stopli tuhle jednu velkou ostudu, ještě říkají, jak je to skvělé a úžasné? To opravdu lidi mají hlavu strčenou tak hluboko ve své vlastní prdeli, že nerozeznají jednu sračku od té co leží hned vedle? Opravdu tohle lidi myslí vážně? Jsem jediná koho tohle nehorázně sere? 

Proti reklamě samotné nemám vůbec nic, ale proč ji nedělat na to, co opravdu stojí za to a proč nepomoct lidem, kteří si to opravdu zaslouží za to, co perfektního vytvořili?

A co na reklamu v knižním průmyslu říkáte vy? 

PS: Jsem maximálně vyškolená a žádnou vychválenou knihu nechci ani vidět! 
Jdu se utápět v řádcích staré dobré klasiky! <3 
book, autumn, and leaves image 
 

Komentáře

  1. jo to s tebou souhlasím no. Nikdy jsem nečetla ale přesto vím, že vyhlášená Jojo Moyesová není zas tak "Bestsseler roku" co jsem slyšela je to celkem nudný příběh, který člověku nevytrhne dech. Za mojí zkušenost už teda nikdy více - Calendar Girl, je to roztažený příběh do 4 knih (beru to jako super tah na výdělek) poněvadž všechno co může nastrkat do jedné knihy vrazí do 4 dílů a pojďmě zaplatit něco přes 1200,- jenom proto, aby jsme se dozvěděli jak v každém dílu o*uká tři chlapy. Opravdu TOP! Tady platí pravidlo - oči kupují.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To mě těší, že v tom nejedu sama! Pojďme udělat revoluci za dobrou literaturu :D

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

cuketový chlebíček

  Ingredience:  - 400g cukety - 1 citron - 300g polohrubé mouky - 150g cukru krupice  - 50g mletého máku  - 100g oleje  - 2 vejce - půl lžičky jedlé sody  - půl lžičky kypřícího prášku do pečiva  - půl lžičky soli  postup:  Cuketu umyjeme a nastrouháme i se slupkou. Z citronu nastrouháme do těsta kůru a vymačkáme šťávu.Všechny ostatní suroviny smícháme a vytvoříme těsto. Cuketu pak postupně vmícháme. Vymažeme si formu máslem nebo olejem a vysypeme moukou. Pečeme na 180 stupňů cca 40-45 minut. Až vychladne, můžete přetřít citronovou nebo čokoládovou polevou. 

Na špatné/správné cestě

Když jsem vydala svou prvotinu, spustila eshop a založila blog byla jsem tak strašně šťastná a pyšná hned z několika důvodů:  opravdu jsem napsala celou knihu  s pomocí grafika jsem ji vydala vlastním nákladem  spustila svůj vlastní eshop  splnila jsem si svůj velký sen  Když se kniha začala dostávat do podvědomí lidí a začala přicházet zpětná vazba, pocity štěstí a hrdosti se zdvojnásobily. Jelikož ze všech prodaných knih, přišla pouze jedna negativní odezva, jinak byly všechny pozitivní. A to jsem opravdu vůbec ale vůbec nečekala. Pořád jsem to brala jako takové to moje psaní, které jsem posunula jistým směrem, dotáhla do konce a vydala si svou knihu a splnila si tak ten svůj sen. Nic víc, nic míň. Nevěřila jsem si natolik, abych sklízela pozitivní ohlasy. Počítala jsem spíš se zničující kritikou. Tato pozitivní odezva mě tak hřála na srdci a naplňovala štěstím a neskutečnou euforií a novou energií, že jsem se rozhodla v tom pokračovat a věnovat se psaní dál...

A je tady zase -> ... KARANTÉNA

Už je to pár dní, co sedím doma a nemůžu nikam ven - padla na mě karanténa. Je to pár dní od mého pozitivního testu na Covid. Nakazila jsem se od marodícího přítele, ale s minimálními příznaky. Dostihlo mě pouze klasické nachlazení: rýma, kašel a pak ztráta chuti a čichu. Nic, co by mě připoutalo k posteli. Přítele však postihla ta horší varianta a trpěl v posteli víc jak týden, kdy neměl sílu se ani dívat na telku. Rozhodně není na místě nic podcenit. Já jsem akorát měla to štěstí, že jsem si vypěstovala zřejmě dobrou imunitu z té mé diety kvůli léčení štítné žlázy a teď jsem za ni neskutečně vděčná. Správné jídlo a výživa dokáže s tělem opravdové zázraky! Ale zpět ke karanténě. Těch prvních pár dní jsem byla z celé situace nesvá. Měla jsem svým způsobem radost, že nemusím do práce a mám pár dní volna pro sebe, i když jsem nevěděla, jak s těmito dny naložím. Jak naložím s tím, že nemůžu na poštu, jít na procházku - prostě jen sedět doma. Vypadalo to jako nekončící peklo. Po 3 dnech j...