Přeskočit na hlavní obsah

Předávání cen Anděl 2020

 "Ceny Anděl jsou hudebními cenami České hudební akademie, které se udílejí od roku 1991." 


Dvanáct důvodů, proč letos sledovat Ceny Anděl | iREPORT – music&style  magazine

Podle této úvodní věty, kterou se samotné ceny Anděl prezentují, to vypadá na ceny na úrovni. Ceny, které mají váhu, když hudebníky posuzují samotní hudební akademici a ne žádní fanoušci, kteří pouze z čisté lásky posílají hromady hlasů svému oblíbenci bez ohledu na hudební stránku věci. Včera proběhl 30. ročník udělování těchto cen. A mě k této "prestižní" ceně a události napadá jen jedna otázka: 

"Co to sakra mělo znamenat?!" ...

Jsem člověk, který hudbu miluje. Téměř v každém hudebním žánru mám svého oblíbence. Ať dělám jakoukoliv činnost, trpím, když mi u ní nehraje žádná hudba. Bez hudby v uších mě vlastně ani pořádně nic nebaví. Ať píšu, řídím, cestuji, cvičím, běhám, bruslím, jezdím na kole, uklízím, vařím, medituju, přemýšlím, povídám si, jsem na večírku, vždycky musí hrát hudba. Jakmile je ticho, jsem z něj nervózní a nesvá. Neumím zpívat a ani hrát na žádný hudební nástroj, ale o to víc obdivuju lidi, kteří tohle umí a cítí se v tom jako ryby ve vodě. 

glove, hand, and music image

Předávání cen Anděl jsem zapnula především kvůli samotné Ewě Farne a její prezentaci této události na svém Instagramu, která vypadala krásně. Vzbudila ve mě zvědavost, s čím se na té obrazovce ukáže. Jak moderování pojme. Při prvním záběru na její osobu jsem věděla, že tohle je průšvih. Ewa je krásná ženská, ale zvolené oblečení a účes jí vůbec neslušeli. Úplně zbytečně jí to přidalo kila navíc a celkově uškodilo, místo aby podtrhla svou vlastní krásu. Zpívané moderované slovo taky nebyla šťastná volba. Ale i přesto Ewa byla to nejpříjemnější na celém předávání cen. 

Vystoupení Anety Langerové s hudebníky za zády. Záběry na houslisty, ale že v hudbě žádné housle nehrály, to je v pořádku? ... Když si šla převzít cenu Amelie Siba v žánru alternativa a elektronika a její děkovná slova zněla nějak takto: "vážím si této věci," sklání pohled k sošce Anděla "za mé album, které se prostě tak stalo." Žádná radost, žádný náznak práce a dřiny. Prostě se tak stalo. Jak se proboha může jenom tak náhodou stát, že natočíte album? ... Mě se teda žádná kniha jenom tak sama od sebe nenapsala ani nevydala. Ale docela by mě zajímalo, jak se to prostě tak stane?! Ať vím, až mi třeba jednou dojdou nápady... V kategorii sólový interpret jsou nominování: Dan Bárta, Jaromír Nohavica a 7krát3. Tohle přece musí vyhrát buď Bárta anebo Nohavica, to je úplně jasné! A ejhle - vyhrává 7krát3! Týpek, na kterého se nedá ani dívat, natož ho poslouchat! Tady už normální člověk začne přemýšlet, jestli se při hodnocení interpretů hudební akademici náhodou nezfetovali, aby ten výsledek měl alespoň nějaké rozumné vysvětlení. ...! Lenka Dusilová si jde pro cenu v riflích a bomberu. To už se nedbá ani na společenský oděv? To jsou tak nekomfortní i černé kalhoty a sako? ... Její vystoupení ve mě vyvolalo úzkost, depresi až sebevražedné sklony. Poté jsem si řekla, že tohle nemám zapotřebí a s totálním znechucením jsem to musela vypnout.

Jak je vůbec možné, že ani v jedné kategorii nebyla nominavaná Helena Vondráčková se svým novým albem Tvrdohlavá, když právě písničky z tohoto alba válcují hitparády v rádiích? ... Kam se poděli všichni ti čeští úspěšní a oblíbení zpěváci a hudebníci? Žádná Vondráčková, Bílá, Rottrová, Basiková, Zelenková, Farna, Lounová, Klus, Neckář, Korn, Kolář, Ztracený, Mirai, Kryštof,...? Ale pouze čtyři interpreti téměř ve všech kategoriích a ceny obdrželi lidi, o kterých jsem co se týká hudby neslyšela dlouhé roky nic anebo úplně poprvé, na které se nedalo ani dívat ani poslouchat.

Ještě teď jsem z celého předávání cen naprosto znechucená. Tohle nejsou žádné prestižní ceny a ani na úrovni. Tohle byla jedna velká katastrofa. Totální propadák. Příště ať akademici u hodnocení nefetují!

Image by Private User

Komentáře

  1. Každé udílení cen ať už hudebních či filmových je tak trochu politika, proto nejsou nominovaní všichni.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je samozřejmé, že v nominacích nemohou být všichni. Každopádně máme v Česku i jiné interprety, než zmiňované 4 ve všech kategoriích a kteří i v pohodě zvládají poděkovat za tuto cenu s vděčností a grácií místo: "vydám o tom tiskovou zprávu." Zvlášť když o nominaci vím dopředu, tak se na to alespoň připravím.

      Vymazat
  2. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tip na knihu

Nejsem zastánce recenzí a dlouhých rozborů děl. Protože pro ty, kteří už knihu četli, to nemá žádný význam, pokud tedy netouží o přitakání, že přesně, má pravdu anebo o hádku s autorem, protože s obsahem vůbec nesouhlasí a má odlišný názor. Každopádně tohle si můžeme odbít s kamarádkou knihomolkou u sklenky vína a společně se zasmát bez dlouhého čtení recenzí.  Jelikož jsem už přes půl roku doma na nemocenské s omezenými vycházkami a připravuju se na příchod miminka - poprvé v životě jsem měla dostatek času na čtení přesně podle mých představ. Konečně jsem se mohla pustit do všech těch knih, které jsem si chtěla tak dlouho přečíst a konečně za rok přečetla na mě i velmi uspokojivý počet knih. A proto vám po velmi dlouhé době můžu přinést několik tipů, co stojí za přečtení. :)   Již nějakou dobu mám rozečtenou vždy jednu knihu z beletrie a jednu naučnou a střídám je podle nálady, takže tady najdete tipy na obojí. Pokud ovšem čekáte nějaké knižní novinky, tak těch se u mě ...

borůvkový koláč s drobenkou

  Ingredience: 20 lžic cukr 10 lžic olej 4 ks vejce 30 lžic mléko 18 lžic hladká mouka 18 lžic hrubá mouka 2 balíčky kypřící prášek do pečiva                     drobenka:  cukr krupice hrubá mouka  máslo  vanilkový cukr postup:  Všechny ingredience smícháme a vytvoříme těsto. Vylijeme na vymazaný a vysypaný plech, posypeme borůvkami. Dáme péct do předem vyhřáté trouby na 200 stupňů a pečeme cca 10 minut. Mezitím si vytvoříme drobenku. Drobenkou posypeme koláč, snížíme na 150 stupňů a pečeme dalších cca 10-15 minut.

Ohlédnutí za rokem 2021

 Máme tady poslední den z roku 2021 a tedy i ideální čas se za tímto rokem již s nostalgií ohlédnout, zavzpomínat a popřemýšlet, co se nám povedlo nebo naopak nepovedlo, co jsme se naučili, co nám tento rok přinesl, co nám vzal a co naučil on nás. S radostí či trpkostí o půlnoci tuto kapitolu uzavřít a začít žít tu další.    Pro mě to byl zásadní rok, který jsem věnovala hlavně sama sobě. Především svému duševnímu zdraví. Hned první týden v lednu jsem si poseděla u kartářky, která mě zbavila chaosu a v podstatě mě nasměrovala, čím se tento rok mám zabývat. A ono se to povedlo a zažila několik magických okamžiků, na které do konce života nezapomenu.  První půl rok byl našlapaný prací - zaměstnanecký poměr, ve volných dnech psaní nové knihy a přípravy k vydání jiné. Čtení naučné literatury a rozšiřování obzorů v oblasti, o které jsem sice měla malé povědomí, ale jinak o ní nevěděla zhola nic. Přesně v polovině roce se to obrátilo a rozjela se pořádná jízda neuvěřitelný...