Annette Wilshová

Nejsem zastánce recenzí a dlouhých rozborů děl. Protože pro ty, kteří už knihu četli, to nemá žádný význam, pokud tedy netouží o přitakání, že přesně, má pravdu anebo o hádku s autorem, protože s obsahem vůbec nesouhlasí a má odlišný názor. Každopádně tohle si můžeme odbít s kamarádkou knihomolkou u sklenky vína a společně se zasmát bez dlouhého čtení recenzí.  Jelikož jsem už přes půl roku doma na nemocenské s omezenými vycházkami a připravuju se na příchod miminka - poprvé v životě jsem měla dostatek času na čtení přesně podle mých představ. Konečně jsem se mohla pustit do všech těch knih, které jsem si chtěla tak dlouho přečíst a konečně za rok přečetla na mě i velmi uspokojivý počet knih. A proto vám po velmi dlouhé době můžu přinést několik tipů, co stojí za přečtení. :)   Již nějakou dobu mám rozečtenou vždy jednu knihu z beletrie a jednu naučnou a střídám je podle nálady, takže tady najdete tipy na obojí. Pokud ovšem čekáte nějaké knižní novinky, tak těch se u mě ...

 Dlouho očekávaná kniha To je LIFE! konečně spatřila světlo světa!  Ano, je to tady! Napsala jsem druhou knihu a opět ji vydala vlastním nákladem. Mám neskutečnou radost, že jsem překonala všechny překážky, které mi vstoupily do cesty a kniha opravdu vyšla. I když to trvalo 10x déle než jsem původně počítala. Ale co si budeme - o to větší ta radost je, že jo. :) Má druhá kniha je souborem povídek, které napsal život sám. Určitě jste také v životě potkali pár špatných lidí, zažili situace, které vás přivedly do úzkých, stresu, strachu nebo totálního nasrání a povídky jsou právě o tom. O uvědomění si, jak se my sami chováme k druhým lidem nebo kolikrát se choval někdo zle k nám. A že v tom nejste sami a vždycky všechno má řešení.  V knize také najdete několik krásných ilustrací od mladé a talentované malířky Magdalény Bezděčíkové - včetně obálky. Její malířské umění mě fascinuje už nějakou dobu a dělá mi velkou radost, že její krásná práce zdobí mou vlastní knihu. Navždy bu...

 Jestli vám jméno autorky nic neříká, tak vám ji přiblížím - napsala bestseller Jíst, meditovat, milovat. Věřím, že tento název jste již slyšeli a pokud jste ji nečetli, tak určitě znáte alespoň film. Mimochodem tento film se řadí mezi mé oblíbené.     Velké kouzlo však nevypráví žádný příběh, ale jedná se o knihu, která by vás měla posunout někam dál. Jedná se o inspirativní knihu o kreativitě a obecně o tvůrčím životě. Jelikož knihu napsala samotná spisovatelka a ne žádný vystudovaný odborník a já jsem také spisovatelka, doslova souzní s mou vlastní duší a naplňuje jí krásou, která mi přináší radost a pocity štěstí. Jsem jí doslova okouzlená. Proto jsem se také rozhodla vám o ní tady napsat pár slov. Věřím, že na kreativní duše bude tato kniha působit stejně pozitivně a krásně jako na mě, ovšem pokud také píšete a ještě navíc jste četli alespoň jednu knihu od Elizabeth Gilbert, budete cítit víc než jen motivaci a odhodlání k tomu, abyste tvořili dál a rozhodně nepř...

 Doufám, že jste si svátky užili přesně podle svých představ. Ve zdraví, v pohodě, se svými blízkými a našli nějaký ten dáreček pod vánočním stromem, který vás zahřál u srdce a rozzářil vaše oči radostí. :) Zhlédli hromadu pohádek, přejedli se, opili se, zasmáli se, odpočinuli si, vypnuli od hektického života a načerpali novou energii. Na posledních pár dnů v roce 2020 a na nový začátek roku 2021. Na následující čas, který strávíme v dalším nouzovém stavu a dalšími opatřeními.  Tato doba - hlavně tedy neustále měnící se opatření, otevírání, zavírání, uvolňování, zpřísňování - se může zdát sebebláznivější a nedávající či postrádající smysl. Lidé často říkají, jak už jsou z toho unavení, vyčerpaní, slabí či psychicky na dně, jak už potřebují fungovat normálně. Ale pojďme si říct narovinu, že za tohle vláda ani Covid nemůže. Za to že se takto špatně cítíme nemůže nikdo jiný než my sami! Lidé se bouří, stávkují, sepisují petice, nadávají, stěžují si, neřeší nic jiného než peníze ...

Je tomu asi měsíc, co jsem naprosto propadla vzdělávání a seberozvoji. Jakože ve velkém. Zajímám se o různé oblasti, které na první pohled spolu nemají vůbec nic společného, ba se v určitých principech/postupech/cílech a smyslu obecně naprosto rozcházejí, ale když se spojí dohromady v mé hlavě a v srdci, vypadá to, že jeden bez druhého by neznamenali vůbec nic. Podobně jako naprosto odlišní jedinci, co se týče myšlení a chování jako jsou muž a žena. Avšak i přes tyto velké odlišnosti dokáží společně vytvořit tým, který nic neporazí. Právě se nacházím ve vztahu ke vzdělávání a seberozvoji stejně jako bych vstoupila do toho čerstvě zamilovaného partnerského vztahu, který nežije pro nic jiného než pro svou vzájemnou lásku, která jim dodává neskutečnou sílu, energii, úsměv na rtech a hřejivý pocit v srdci. Akorát místo budování pouta s druhým člověkem, vytvářím pouto sama se sebou. Otevírám svou mysl a srdce a učím se následovat to, co se mi snaží říct. Bez žádných ALE. Bez výmluv. Bez odk...

Už je to pár dní, co sedím doma a nemůžu nikam ven - padla na mě karanténa. Je to pár dní od mého pozitivního testu na Covid. Nakazila jsem se od marodícího přítele, ale s minimálními příznaky. Dostihlo mě pouze klasické nachlazení: rýma, kašel a pak ztráta chuti a čichu. Nic, co by mě připoutalo k posteli. Přítele však postihla ta horší varianta a trpěl v posteli víc jak týden, kdy neměl sílu se ani dívat na telku. Rozhodně není na místě nic podcenit. Já jsem akorát měla to štěstí, že jsem si vypěstovala zřejmě dobrou imunitu z té mé diety kvůli léčení štítné žlázy a teď jsem za ni neskutečně vděčná. Správné jídlo a výživa dokáže s tělem opravdové zázraky! Ale zpět ke karanténě. Těch prvních pár dní jsem byla z celé situace nesvá. Měla jsem svým způsobem radost, že nemusím do práce a mám pár dní volna pro sebe, i když jsem nevěděla, jak s těmito dny naložím. Jak naložím s tím, že nemůžu na poštu, jít na procházku - prostě jen sedět doma. Vypadalo to jako nekončící peklo. Po 3 dnech j...

  Na tuhle knihu jsem narazila úplnou náhodou v knihovně. Vlastně ani ne tak já. Maminka ji uviděla v regále a hned mi ji brala s tím, ať si o své nemoci něco přečtu. A tak si ji beru domů s tím, že se třeba dozvím něco nového a přínosného, co by mi mohlo pomoct či ulevit.  Tuhle knihu doporučuji každému, kdo se léčí na štítnou žlázu. Ale také těm, kteří chodí od doktora k doktorovi, na milion různých vyšetření a stále bez nějakého výsledku či diagnózy. Od první strany jsem knihu doslova žrala. Již dlouho se mi nestalo, že bych celou knihu přelouskala za 3 dny. I když  už jsem měla hlavu natlakovanou informacemi k prasknutí, chtěla jsem vědět stále víc. Najednou jsem chtěla vědět o své nemoci všechno. A hlavně jak se toho svinstva zbavit jednou provždy! Ale mé pocity nebyly pouze pozitivní - většinu knihy jsem proklínala všechny doktory, ať táhnou k čertu a bylo mi z toho, jak to tady funguje, doslova na blití.    Nejde mi o to, abych tady...

Máme tady jaro, i když za okny to tak momentálně vůbec nevypadá - u nás právě sněží! S přicházejícím teplem však vstoupila do našich životů i karanténa nebo-li omezený pohyb lidí venku kvůli řádícímu nebezpečnému viru. Všichni nepracující a zodpovědní lidé tráví nejvíce svého času doma. Hlavně z důvodu, aby ochránili sebe a svou rodinu a snížili tak možnost se tímto virem nakazit. První věc, kterou však lidé začali řešit byly peníze. Jak všechno momentálně zaplatí, když mají poloviční nebo vůbec žádný plat. Ano, neřešili, jak se co nejvíce ochránit před touto zákeřnou nemocí, ignorovali tak své zdraví a v první řadě řešili úbytek peněz. A já se ptám - proč si lidé během své výdělečné činnosti nenašetřili na své živobytí na nějaký ten měsíc bez příjmu? Proč místo zbytečného rozhazování si nenašetřili? Aspoň by si teď nemuseli stěžovat ve večerních zprávách a odpovídat "nevím, jak bez práce všechno zaplatím" ale mohli odpovědět "mám na pár měsíců našet...