Přeskočit na hlavní obsah

Elizabeth Gilbert: Velké kouzlo

 Jestli vám jméno autorky nic neříká, tak vám ji přiblížím - napsala bestseller Jíst, meditovat, milovat. Věřím, že tento název jste již slyšeli a pokud jste ji nečetli, tak určitě znáte alespoň film. Mimochodem tento film se řadí mezi mé oblíbené. 

 Velké kouzlo obálka knihy

 Velké kouzlo však nevypráví žádný příběh, ale jedná se o knihu, která by vás měla posunout někam dál. Jedná se o inspirativní knihu o kreativitě a obecně o tvůrčím životě. Jelikož knihu napsala samotná spisovatelka a ne žádný vystudovaný odborník a já jsem také spisovatelka, doslova souzní s mou vlastní duší a naplňuje jí krásou, která mi přináší radost a pocity štěstí. Jsem jí doslova okouzlená. Proto jsem se také rozhodla vám o ní tady napsat pár slov. Věřím, že na kreativní duše bude tato kniha působit stejně pozitivně a krásně jako na mě, ovšem pokud také píšete a ještě navíc jste četli alespoň jednu knihu od Elizabeth Gilbert, budete cítit víc než jen motivaci a odhodlání k tomu, abyste tvořili dál a rozhodně nepřestávali. Během čtení jsem měla pocit jako bych si se samotnou Liz povídala u kafe o naší společné vášni. Nic takového jsem ještě u čtení jakékoliv knihy nepocítila. Nikdy jsem u čtení žádné knihy nepocítila propojení se samotným autorem. S příběhem, s určitými myšlenkami, postavami, místy, pocity,... to rozhodně milionkrát, ale s autorem to bylo poprvé. Celá tato kniha se mnou velmi příjemně rezonovala. Dala mi spoustu přínosných rad, jak pracovat s kreativitou a inspirací. Prozradila mi i práci "ze zákulisí" mého oblíbeného příběhu Jíst, meditovat, milovat. Jsem ráda, že jsem si právě tuhle knihu koupila a má své čestné místo v mé knihovně. Tahle kniha pro mě byla velkým přínosem, stejně jako kniha od Stephena Kinga O psaní, kterou mi ji celou dobu přípomínalo.

Ovšem pokud se tuto knihu chystáte číst kvůli názvu a osobnímu rozvoji a jste od své kreativity odpojení či pokud jste velký pragmatik a nevěříte spiritualitě ani za mák, nejsem si jistá, jestli si z ní něco odnesete a zda jí tak budete moct dát kladné hodnocení.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tip na knihu

Nejsem zastánce recenzí a dlouhých rozborů děl. Protože pro ty, kteří už knihu četli, to nemá žádný význam, pokud tedy netouží o přitakání, že přesně, má pravdu anebo o hádku s autorem, protože s obsahem vůbec nesouhlasí a má odlišný názor. Každopádně tohle si můžeme odbít s kamarádkou knihomolkou u sklenky vína a společně se zasmát bez dlouhého čtení recenzí.  Jelikož jsem už přes půl roku doma na nemocenské s omezenými vycházkami a připravuju se na příchod miminka - poprvé v životě jsem měla dostatek času na čtení přesně podle mých představ. Konečně jsem se mohla pustit do všech těch knih, které jsem si chtěla tak dlouho přečíst a konečně za rok přečetla na mě i velmi uspokojivý počet knih. A proto vám po velmi dlouhé době můžu přinést několik tipů, co stojí za přečtení. :)   Již nějakou dobu mám rozečtenou vždy jednu knihu z beletrie a jednu naučnou a střídám je podle nálady, takže tady najdete tipy na obojí. Pokud ovšem čekáte nějaké knižní novinky, tak těch se u mě ...

borůvkový koláč s drobenkou

  Ingredience: 20 lžic cukr 10 lžic olej 4 ks vejce 30 lžic mléko 18 lžic hladká mouka 18 lžic hrubá mouka 2 balíčky kypřící prášek do pečiva                     drobenka:  cukr krupice hrubá mouka  máslo  vanilkový cukr postup:  Všechny ingredience smícháme a vytvoříme těsto. Vylijeme na vymazaný a vysypaný plech, posypeme borůvkami. Dáme péct do předem vyhřáté trouby na 200 stupňů a pečeme cca 10 minut. Mezitím si vytvoříme drobenku. Drobenkou posypeme koláč, snížíme na 150 stupňů a pečeme dalších cca 10-15 minut.

Ohlédnutí za rokem 2021

 Máme tady poslední den z roku 2021 a tedy i ideální čas se za tímto rokem již s nostalgií ohlédnout, zavzpomínat a popřemýšlet, co se nám povedlo nebo naopak nepovedlo, co jsme se naučili, co nám tento rok přinesl, co nám vzal a co naučil on nás. S radostí či trpkostí o půlnoci tuto kapitolu uzavřít a začít žít tu další.    Pro mě to byl zásadní rok, který jsem věnovala hlavně sama sobě. Především svému duševnímu zdraví. Hned první týden v lednu jsem si poseděla u kartářky, která mě zbavila chaosu a v podstatě mě nasměrovala, čím se tento rok mám zabývat. A ono se to povedlo a zažila několik magických okamžiků, na které do konce života nezapomenu.  První půl rok byl našlapaný prací - zaměstnanecký poměr, ve volných dnech psaní nové knihy a přípravy k vydání jiné. Čtení naučné literatury a rozšiřování obzorů v oblasti, o které jsem sice měla malé povědomí, ale jinak o ní nevěděla zhola nic. Přesně v polovině roce se to obrátilo a rozjela se pořádná jízda neuvěřitelný...