Přeskočit na hlavní obsah

Den sv. Valentýna

aesthetic, beach, and flower image

 Láska. Emoce, kterou každý hledá. V druhých. Ve všem, co ho obklopuje. V sobě. Každý po ní touží. Každý ji chce zažít. Prožít. Ochutnat. Cítit. Potěšit a uspokojit všechny své smyslové orgány současně. Najít svou spřízněnou duši. Cítit uvnitř propojení a souznění dvou duší. Dvou rozdílných těl. Vzrušení. Chemii. Energii. Cítit třepotající se křídla pomyslných motýlků v břiše. Každý touží po totálním pobláznění mysli někým druhým. Propadnout té posedlosti. Oddat se druhému člověku. Odkrýt všechna svá tajemství. Sundat tu svou masku, kterou nosíme každý den, abychom ochránili svá srdce. Dělat bláznivé věci, které by nikdy dřív neudělal. Ani by ho zřejmě nikdy dřív nenapadly. 

 Když se člověk zamiluje, často posluchá, že se změnil. Často to zní jako výčitka, že zapomněl na něco, co měl rád před tímto zamilováním se. Činnosti. Lidi. Priority. Místo pochopení a přání štěstí, tak vzniká propast mezi před zamilováním se a po zamilováním se. Výčitky. Přemýšlení. Uzavírání se do sebe. Zpochybňování svého jednání. Vzdalování se tak své lásce, životu před tímto osudovým zamilováním a především sám sobě. Vzniká tak určitá bariéra. Před okolním světem. Před sebou samým. Před zklamáním. Bolestí. Zmatený, najednou utíká na míle daleko, romantika už není něco hezkého a sladkého, ale druh bláznovství, sentimentu a naivity. Čím víc přemýšlí, tím víc se vzdaluje svému vlastnímu srdci. Čím víc je zmatený, tím víc je nešťastný. Čím víc je nešťastný, tím víc kope kolem sebe. Čím víc kope kolem sebe, tím víc nechápe, proč se vlastně chová, tak jak se chovat nechce. Topí se v bludném kruhu, ze kterého není úniku... 

A PROTO! ....

Pojďme se dnes oddat tomu krásnému sladkému opojnému pocitu. LÁSCE. Pojďme se dnes vykašlat na všechna zlá a negativní slova, myšlenky, činy a energie. Když už tento sladký den v kalendáři máme, pojďme si ho užít. Alespoň jeden den v roce přestaňme myslet na vše, co nás svazuje, otevřeme svá srdce a vytvořme si krásný, láskyplný den. Bez ohledu na to jestli máme po boku svou spřízněnou duši nebo ne. Můžeme tento den oslavit s kýmkoliv koho máme rádi. S partnerem. Rodinou. Mámou. Tátou. Sourozenci. Kamarády. S domácím mazlíčkem. Se svou vlastní duší. Pouze sám se sebou, být láskyplný sám k sobě. Dělat to, co milujeme. To, co plní naše srdce láskou a radostí. Pojďme se zhluboka nadechnout a naplnit své vlastní srdce láskou. Nechme všechny odsuzující názory k tomuto svátku někde za sebou. Pojďme si dát lásku sami sobě. Vpustit si k sobě blíž pár těch srdíček - hlavně to své. Pojďme si dát tu lásku, kterou nám tyto odsuzující názory a negativita obecně, určitě nedá. Pojďme si napustit vanu plnou horké vody s hromadou oblaků nadýchané pěny a sníst klidně kilo gumových medvídků či vypít láhev dobrého vína. Nebo dvě. Bez výčitek! Udělejme cokoliv, co nám vykouzlí úsměv na rtech a naplní naše srdce láskou. 

balloons, boyfriend, and couple image

Krásného Valentýna všem!

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Na špatné/správné cestě

Když jsem vydala svou prvotinu, spustila eshop a založila blog byla jsem tak strašně šťastná a pyšná hned z několika důvodů:  opravdu jsem napsala celou knihu  s pomocí grafika jsem ji vydala vlastním nákladem  spustila svůj vlastní eshop  splnila jsem si svůj velký sen  Když se kniha začala dostávat do podvědomí lidí a začala přicházet zpětná vazba, pocity štěstí a hrdosti se zdvojnásobily. Jelikož ze všech prodaných knih, přišla pouze jedna negativní odezva, jinak byly všechny pozitivní. A to jsem opravdu vůbec ale vůbec nečekala. Pořád jsem to brala jako takové to moje psaní, které jsem posunula jistým směrem, dotáhla do konce a vydala si svou knihu a splnila si tak ten svůj sen. Nic víc, nic míň. Nevěřila jsem si natolik, abych sklízela pozitivní ohlasy. Počítala jsem spíš se zničující kritikou. Tato pozitivní odezva mě tak hřála na srdci a naplňovala štěstím a neskutečnou euforií a novou energií, že jsem se rozhodla v tom pokračovat a věnovat se psaní dál. Cítila jsem se jako by

A je tady zase -> ... KARANTÉNA

Už je to pár dní, co sedím doma a nemůžu nikam ven - padla na mě karanténa. Je to pár dní od mého pozitivního testu na Covid. Nakazila jsem se od marodícího přítele, ale s minimálními příznaky. Dostihlo mě pouze klasické nachlazení: rýma, kašel a pak ztráta chuti a čichu. Nic, co by mě připoutalo k posteli. Přítele však postihla ta horší varianta a trpěl v posteli víc jak týden, kdy neměl sílu se ani dívat na telku. Rozhodně není na místě nic podcenit. Já jsem akorát měla to štěstí, že jsem si vypěstovala zřejmě dobrou imunitu z té mé diety kvůli léčení štítné žlázy a teď jsem za ni neskutečně vděčná. Správné jídlo a výživa dokáže s tělem opravdové zázraky! Ale zpět ke karanténě. Těch prvních pár dní jsem byla z celé situace nesvá. Měla jsem svým způsobem radost, že nemusím do práce a mám pár dní volna pro sebe, i když jsem nevěděla, jak s těmito dny naložím. Jak naložím s tím, že nemůžu na poštu, jít na procházku - prostě jen sedět doma. Vypadalo to jako nekončící peklo. Po 3 dnech j