Přeskočit na hlavní obsah

Ohlédnutí za rokem 2021

 Máme tady poslední den z roku 2021 a tedy i ideální čas se za tímto rokem již s nostalgií ohlédnout, zavzpomínat a popřemýšlet, co se nám povedlo nebo naopak nepovedlo, co jsme se naučili, co nám tento rok přinesl, co nám vzal a co naučil on nás. S radostí či trpkostí o půlnoci tuto kapitolu uzavřít a začít žít tu další. 

 

Pro mě to byl zásadní rok, který jsem věnovala hlavně sama sobě. Především svému duševnímu zdraví. Hned první týden v lednu jsem si poseděla u kartářky, která mě zbavila chaosu a v podstatě mě nasměrovala, čím se tento rok mám zabývat. A ono se to povedlo a zažila několik magických okamžiků, na které do konce života nezapomenu. 

První půl rok byl našlapaný prací - zaměstnanecký poměr, ve volných dnech psaní nové knihy a přípravy k vydání jiné. Čtení naučné literatury a rozšiřování obzorů v oblasti, o které jsem sice měla malé povědomí, ale jinak o ní nevěděla zhola nic. Přesně v polovině roce se to obrátilo a rozjela se pořádná jízda neuvěřitelných, úžasných a magických zážitků, které zároveň byly i obrovskou školou sebeovládání a překonávání překážek. Ale nevzdala jsem to, varovné až odrazující řeči jsem hodila za hlavu a šla si tvrdohlavě za svým srdcem. Mohla jsem si neskutečně nabít nos, hrozilo zlomené srdce, tvrdé zkušenosti, které mě úplně s přehledem mohly zlomit, ale nic takového se nestalo. Všechno vyšlo mnohem lépe než jsem si vůbec představovala a plánovala, ale obrovská škola to byla i tak. Škola za kterou jsem neskutečně vděčná.

A co se mi teda povedlo? V dubnu mi na těle přistály 2 nové tetovačky, které mě těší pokaždé, když o ně zavadím pohledem. V červnu mi vyšla nová kniha To je LIFE!. Týden na to jsem vytvořila narozeninové překvapení jedné z nejúspěšnějších osobností českého šoubyznysu. Adrenalin, nervozita, roztřepaná kolena působili jako nikdy dřív. Překvapený výraz a sladký úsměv dotyčné osobnosti mě tak vyvedl z míry, že jsem zapomněla úplně všechno, co jsem chtěla říct a plácala úplné nesmysly a připadala si jako úplně labilní idiot. Ale naprosto šťastný labilní idiot. Tohle byl rozhodně ten nejkrásnější a nejkouzelnější zážitek za celý rok. Vlastně se spíš zapíše mezi ty nejnádhernější zážitky v životě. V červenci jsem vycestovala do Mikulova za Starými peckami Leoše Mareše a byla to jízda! O další měsíc později jsem podnikla svou první dalekou cestu jako řidič bez dozoru na místo, kde jsem nikdy dřív nebyla. A vlastně podnikla vůbec první akci, kde jsem neměla vůbec žádný doprovod a jela někam jen proto, že jsem chtěla já, aniž bych někoho přemlouvala, ať jede se mnou. A bylo to naprosto dokonalé! Maximálně jsem si to užila. Vlastně daleko víc než kdybych nějaký ten doprovod měla. Bylo nádherné být sama se sebou. Dále jsem se  podívala na místo, kam jsem chtěla jet od svých 13 let a splnila si tak svůj další obrovský sen. Začátek září jsem strávila s mužem na Sardinii. V říjnu podstoupila regresní terapii, která byla naprosto jedinečným, emotivním a velmi přínosným zážitkem pro můj další vývoj a pochopení sama sebe. Od září do prosince jezdila po koncertech turné Vzhůru k výškám. Na jeden koncert jsem dokonce vyhrála lístky a splnila tak mamince její cestovatelský sen a vyrazili tak přes celou republiku do Karlových Varů. Kde jsem taky dostala svou první pokutu :D A kde se mi poprvé ozval člověk z týmu Heleny Vondráčkové s žádostí o sdílení mé fotky a mé jméno se tak dostalo do jednoho jejího videa. Pro někoho maličkost pro druhého pocit štěstí, ze kterého  tečou slzy po tvářích. Po dvou letech odkládání kvůli covidu se konečně dočkala i úžasné vánoční Lucerny, kterou jsem uzavřela tento svůj nádherný cestovatelský rok.  

A třešničkou na dortu je krásné a pohodové těhotenství, které tak už dává i směr roku následujícímu. :) 

Rok 2021 byl rozhodně tím nejšťastnějším a nejkouzelnějším rokem vůbec. Neskutečně se z něj těším, neskutečně moc mě toho naučil a zbavil většiny svých strachů. Naučil mě naslouchat svému srdci a když si za svými cíly jdeme s láskou a pokorou, nemůžeme šlápnout vedle. A taky věřit, že zázraky se opravdu dějí a přání se plní. Miluju děkuju za tento magický rok. 

Předsevzetí do nového roku si poprvé žádné nedávám. Budu dál naslouchat svému srdci a nechám se překvapit, kam mě zanese. Zároveň na mě čeká ta největší životní role a já se na ní pomalu a s láskou připravuji. V Novém roce si přeji, aby byli všichni zdraví, víc spokojení, šťastní a milovaní. 



Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nedělej to...! a tamto už vůbec ne!

 Od chvíle, kdy se začneme pohybovat a zkoumat svět kolem nás, neustále jen slyšíme: nesahej na to, nechoď tam, nedělej to, spálíš se, bouchneš se, rozbiješ to... Postupem času zmizí věty: pozor, spálíš se, bouchneš se, rozbiješ si hlavu, zlomíš si ruku, nohu... ale ty první zůstávají a valí se na ně další a další měl bys, neměl bys, atd... Momentálně žijeme v době, kdy na nás skáčou tyhle věty v jednom kuse, ovšem už ne jen od lidí, kteří to s tebou myslí dobře a dělají to, aby tě ochránili před úrazem či zklamáním. Říkají to úplně všichni lidi na celé této vyspělé planetě...   Jez maso, potřebuješ bílkoviny. Nejez maso, škodí tvému zažívacímu ústrojí. Jez ryby kvůli omega 3 mastných kyselin, alespoň 3x týdně. Nejez ryby, jsou plné těžkých kovů. Nejez žádná zvířata, mají taky svou duši, pojďme je všechny zachránit. Jez více ovoce a zeleniny. Jez zdravěji. Nejez pořád jen ty fast foodové sračky. Pij mlíko kvůli vápníku, abys měl zdravé kosti. Nepij mlíko - je určené pro telata a ty ho

valašská kyselice

   Ingredience:  - kysané bílé zelí 500g  - bílé fazole  - smetana  - sušené houby  - máslo - hladká mouka  - sůl postup:   Fazole nasypeme na dno hrnce a posypeme houbami, necháme takto namočené ve vodě přes noc. Fazole s houbami vaříme dokud fazole nezměknou. Mezitím vylejeme šťávu ze zelí do hrnku, pořádně ho vymačkáme. V druhém hrnci uvaříme zelí. Když máme oboje měkké, zelí přidáme k fazolím. Zalejeme smetanou. Z cca půlky kostky másla uděláme zasmážku a zahustíme polévku. Osolíme podle chuti.